Nová aromalampa

Včera v práci jsem dostala krásný dárek od Broničky-nádhernou modrou aromalampu.Broni,moc děkuju,udělalo mi to velkou radost-ani nevíš,jakou!!večer už se krásně naším obývákem linula vanilková vůně.

Ranní úlovky z přírody.

Ráno-při roznosu novin-včera jsem si natrhala na louce kytičku do vázy: No,a dnes ráno jsem našla v lesíku kolo žampionů,byla toho plná mísa a už jsou v mrazáku-5 velkých vaniček.. Doufám,že letos těch houbařských úlovků ještě bude víc.

dnešní rychlovka

Už dlouho jsem se chystala se pustit do nějaké rukodělné činnosti-pokud možno,málo časově náročné.Nějak mám málo času,dělám celé dny,od příštího pondělí už to snad bude lepší,budu chodit jen na odpolední směnu.V práci o přestávkách a když nemám zákazníky,háčkuju tašku-snad ji zítra dorazím.. Dnes jsme o přestávce s Broničkou(z vedlejšího obchodu) mimo jiné navštívily bazar-je naproti naší práce-tam jsou poklady!!!včera jsem si tam koupila šatní skříň za 260,-kč.už ji mám doma a čeká na svoje místo v rekonstruované šatně(termín dokončení snad v pondělí).No,a dnes jsem tam za 1,-korunu(opravdu 1 kč!!)objevila v krabici dřevěný tácek.Asi původně sloužil pod solničku,pepřenku a kelímek na párátka.Když jsem to tam uviděla,hned mi blesklo hlavou,co s tím. A tak po příjezdu z práce jsem si konečně zas udělala chvilku na svoje tvoření..A tady je výsledek: No,a když už jsem byla v tom tvoření,tak jsem dodělala recyklaci starého svícnu-ten jsem si původně dovezla před měsícem od Ivety s haraburdím. Na tom rámu taky už pracuju,je vydrhnutý,obroušený,2x natřený balakrylem..bude z něj obraz-vše už je nachystáno,jen musím sehnat kousek králičího pletiva..snad se zadaří o víkendu. PS:A jak je mi hned líp,když se trošku zadařilo tvořit...dobilo mi to baterky..

Čtivo

Dělala jsem pořádek ve skříni s četbou.nabízím za poštovné nebo za odvoz:

PAN PROFESOR

Včera jsem konečně měla čas si přečíst noviny..Posledních 14 dní jsem jaksi nestíhala. Otevřu rubriku "Vzpomínky" a v momentě mi tekly slzy po tváři..velké jak hrachy.. 10 let,co odešel do nebe můj Pan profesor.(Bože,to tak utíká,už je to 10 let!!). Ne,nebyl to můj třídní profesor,ale vážila jsem si ho strašně moc..Učil mě z českého a ruského jazyka,jeden rok jsme ho měli i z tělocviku,ale to byl asi omyl-nebyl dostatek kantorů..Vzpomínám si,jak jsme chodili do Michalova(tj.v Přerově park)..Ach jo,to tak utíká..Letos je to už 31 let,co jsme dělali maturitu. Náš pan profesor Mazáč byl opravdová osobnost!!Kromě toho,že učil,dělal předsedu Lidové strany v Přerově.No,a taky psal básně.Vydal několik knih.Vedli jsme spolu několikrát dlouhou debatu mezi 4 očima o literatuře..Protože já (ačkoliv jsem nikdy nebyla šprt!),jsem taky psala básničky.Pan profesor mi nabídl,že mi je pomůže vydat.Nikdo ve škole o tom nevěděl.Jenomže se stala tragédie-prožívala jsem svoji velkou lásku,kterou v prosinci 1984 smetl a usmrtil opilý řidič.Byla jsem hodně psychicky na dně.Co se stalo,nevěděl nikdo,jen pár vyvolených.Knížku jsem nevydala...básničky mám schované..Pan profesor mi pomáhal se vzpamatovat a vedl se mnou dál dlouhé debaty.Řekl mi,že má strach,abych vůbec odmaturovala,když je ze mě takový uzlíček pocuchaných nervů..Řekla jsem si,že bych mu to nemohla udělat,abych neodmaturovala..A povedlo se. Přišly maturitní písemky.Dostali jsme témata..V českém jazyku jsem psala o naší obci..No,a když jsme na druhý den ráno dostali témata v ruštině a jedno z nich bylo"Člověk,kterého si vážím",tak jsem ani vteřinu neváhala,o kom budu psát.O PANU PROFESOROVI přece..To On mi dával sílu k životu. Maturita dopadla dobře.A když jsme měli 7.6.1985 slavnostní vyřazení,tak mi tekly slzy.TAk jako teď,když si na to vzpomenu.Když mi pan profesor blahopřál ,stiskl mi ruku,podíval se na mě a řekl mi,že ve mě věřil..Je to jako včera.. S panem profesorem jsem se potkávala i po maturitě.Věděli jsme o sobě..Několikrát byl za mnou v práci,přijel za mnou na kole se podívat na moje děti(podotýkám,že už byl v důchodu!!),psali jsme si k Vánocům,Velikonocům,k narozeninám.Doteď mám všecko schované.Když byly v roce 1997 v Přerově povodně,nepsal mi,do podzimu se neozval.no,ale potom napsal-voda mu vzala hodně knih.A On byl zdrcený(kdo by nebyl).Setkali jsme se a já jsem viděla zlomeného člověka.A zase já jsem se mu snažila psychicky pomoct.Poslouchala jsem ho..hlas se mu třepal,v očích měl bezmoc.Myslím,že tady začala jeho nemoc. Zemřel 2 měsíce před mými 40tými narozeninami.Když jsem v ruce držela jeho parte,bylo to strašně moc smutné.Bohužel,nemohla jsem na pohřeb,protože jsem měla zrovna hnisavou angínu.Ale hned,jak jsem mohla,tak jsem mu na hrob zanesla kytici růží.A řekla mu:DĚKUJI! Kdyby před těmi lety byla u nás na čt1 "Pošta pro tebe",tak by PAN PROFESOR byl ten,koho bych si pozvala.Abych mu před celým národem řekla,jak moc si ho vážím(a vážit si ho budu do konce svého života) a že mu patří moje VELIKÉ DĚKUJI za to všecko,co pro mě udělal.Nikdy na něho nezapomenu. Jaroslav Mazáč:ZATÍM Otevřené rány stromů dovnitř zvou Jehličí zapadlé v kořenech- bolest odrolená Všecky cesty tekou do Budoucího moře jen jen vyslovit Zatím z letadla ve vyklované modři sype se teplý popel a prach na žíznivá pole

Pondělní volno

Měla jsem 2 dny volno..Včera dopoledne jsem byla na návštěvě-v Osevě(Bože,jak mi ten jejich kolektiv chybí!!).Podívejte se,jakou krásu má Lenka ve váze: ještě zblízka: Doma jsem pak vyklízela šatnu,protože jsme se rozhodli,že ji trošku zrekonstrujem.Zatím se včera obouchaly staré obkladačky(původně tu moje babička měla pokoj s umývadlem).obkládat se to už nebude.Dělá se tu nová eletrika,zaomítá se to,vymaluje...poskládá se tu nábytek,který tu byl-vlastně jsme vyhodili rozbitou skříň a zítra dovezem druhou(už je zamluvená v bazaru za 200,-kč).No,a hlavně jsem dnes vzala krabice a zbavovala se nepotřebných věcí,mám toho 11 beden-zavezem to potřebným.kabelky,povlečení,oblečení,nějaké knihy,ubrusy,hračky...nějaké nádobí.uvolnilo se mi spousta prostoru-pod gaučem i ve skříni..Do pátku prý bude šatna hotová..

Luhačovice 7.5.2016

Nádherný zážitek-starodávný jarmark(tady jsem se potkala s kamarádkou z Holešova,která tu prodávala),otevření pramenů,na kolonádě se vše neslo v secesním stylu..Tuto dobu mám moc ráda-tak se moct vrátit o 100 let..Cyklisté na starých kolech,i na velocipédu,stará auta,...pěší páni ve fraku a s cylindrem,dámy v dlouhých šatech a paraplíčkem.k tomu ochutnávka léčivé vody,ukázky sokolnictví,pouliční harmonikář i hráč na flašinet..Spousta lidí -Luhačovice narvané k prasknutí svými návštěvníky..problémy s parkováním(hledali jsme parkovací místo opravdu celou hodinu!)..obchůdky podél hlavní třídy s krásnými kousky oblečení,bot i kabelek,kavárny s venkovním posezením,voňavou kávou a oplatky.Secesní měšťanské domy i ozdravovny postavené v duchu Dušana Jurkoviče....Prostě jedním slovem NÁDHERA. Nafotila jsem spoustu fotek..,dala si voňavou vídeňskou kávu-zdarma k tomu jsem dostala oplatek,prolezla jsem obchůdky.Koupila jsem pro svoje blízké lázeňské oplatky,sobě zvoneček a pohledy do svých sbírek(no,jak jinak).A největší radost mi udělala Toulavá kamera č.22(to už mám taky pěknou sbírku-mám všecky díly!!).tu jsem si koupila na kolonádě v knihkupectví. A hlavně-byla jsem se svými blízkými-s Adélkou a Peťou a náležitě jsme si to užili.. A cestou zpátky:větrný mlýn a poutní kostel Štípa