čtvrtek 14. ledna 2016

střípky-leden 2016

Už 14 dní jsem nenapsala na blog ani řádek..Jaksi jsem byla bez energie-spousta starostí,které my poslední dobou přelezly přes hlavu..Jsem nevěděla,co řešit dřív..A když Vám v takové situaci někdo stojí za zadkem a čeká,že Vy to musíte vyřešit,protože nikdo jiný by to neudělal,tak máte po náladě.V mém případě jsem byla schopná v některých chvilkách i vraždit..Ale pak si počítám do tří a řeknu si-taky budu jednou stará...To je ta moje úcta ke stáří... Neměla jsem náladu ani číst,ani něco tvořit,ani louskat křížovky..Prostě vycuclá jak citrón. A tak není divu,že mě chytly ledviny a močák,neměla jsem na sebe čas-zajít si včas k mudr.a asi jsem i byla pohodlná si k němu dojet..a stejně se mi to nevyhlo..Naštěstí už jsem o.k.-aspoň v rámci možností... V poslední době mě rozhodila ještě jedna věc-strašně moc úmrtí,ať už u nás nebo u Páji-nejen v rodině,ale i známí..Na mě to hodně negativně působí.Když nesu ráno někomu noviny, a druhý den mi řeknou-včera umřel,tak to je pro mě úplný negativum na několik dní.Prostě tady s těmi lidmi člověk žije a najednou vidí,jak ta dědina vymírá.Sice baráky se prodávají,jsou tu noví človíčci,taky se tu staví nové domy,ale mám pocit,že ta dědina už není taková,jaká bývala za mých dětských let. Doma jinak vše vpořádku,proběhla zabíjačka,při které jsme se nasmáli a ani jsme se tolik nenadělali,protože jsme poprvé měli PANA ŘEZNÍKA,který o půl 8.ráno začal a o půl 2.odpol bylo vše hotovo,jen zbývalo rozpustit sádlo a v ned.naporcovat maso do mrazáku..Když jsme měli zabíjačku,tak někdo zvonil-a hádejte-kdo?TADY: Už jsem na tom líp,dnes jsem i trošku vyšívala:Bude to obrázek-dub se žaludy.. A ještě několik malinko radostí:včera koupené primulky: a moje nové hodiny do obýváku-sice ještě musí do opravny k panu hodináři,ale i tak jsou krásné: tak to by snad pro dnešek stačilo..Zase až příště..Přeju všem krásné dny!!Zdena

3 komentáře:

  1. Zdenka, starých ľudí si musíme vážiť, to je svätá pravda, ale nesmieš si to tak brať k srdcu.
    A s tým vymieraním je to tak, že čím viac starneme, tým viac vidíme umierajúcich. Ja ani nechodím na všetky pohreby v dedine, i keď sa tu všetci navzájom poznáme, lebo sme malá dedina. Robí mi to veľmi zle, tak tam radšej nejdem. Vždy si uvedomujem, že z mojej rodiny už sú všetci tam..... , rad je na mne. Treba to zahodiť za hlavu a tešiť sa z maličkostí. Stačia menšie ako je zabíjačka :-))))
    Pááá

    OdpovědětSmazat
  2. Zdeni zase bude lépe, zhluboka se nadechni a vymeť starosti z hlavy. Či nemůžeš ovlivnit, tím se netrap. Mysli víc na sebe, na své zdraví.
    Zabíjeli jsme doma poprvé v prosinci a bylo to bezva, letos do toho půjdeme opět.
    Měj se hezky.
    Ála

    OdpovědětSmazat