MARIE

Krásné staročeské jméno,které mě obklopuje snad celý život. Marie-moje nejskvělejší babička,jejíž široké srdce tu bylo pro mě.....vždycky...To jen díky ní jsem taková,jaká jsem... Marie-moje teta,maminčina sestra-tady jsem trávila skoro všecky prázdniny-bydlela ve Skřípově/okres Prostějov/.Ráno jsem dostala vysvědčení a v poledne už teta se strýcem byli u nás,já jsem si sbalila věci a už jsem jela..Mám na ty časy nádherné vzpomínky...Tady jsem prožívala svoje první lásky,chodila s tetou i strýcem do statku,krmila telátka,mazlila se s kočičkami,kterých tu bylo vždycky strašně moc-jak někde v kočičím ráji..Teta mě učila poznávat a pěstovat kytičky....Chodili jsme na houby do lesa,jezdili na výlety...Probírala jsem s ní všecky svoje starosti....Ve svém pokoji mám od ní krásnou panenku,kterou mi dala v dětství k narozeninám. Marie-sousedka,která mi pomohla vychovat moje děti a není dne,kdy bych si na ni nevzpomněla.Její hlášky byly k popukání... Marie-druhá moje sousedka-ta mi zas půjčovala časopisy na ruční práce,probíraly jsme spolu vaření,pečení,zahradu... Marie-moje drahé kolegyně,jedna se mnou dělala v UP závodech a dodnes mám od ní schovanou porcelánovou mitičku,kterou mi dala jako svatební dar..Ta druhá Marie se mnou dělala v RaJ v Přerově. Marie-jedna z těch,která se mi ztratila a strašně ráda bych ji našla-a zatím se mi nedaří...Dělaly jsme spolu v bufetě v Raji,provdala se za našeho kolegu.Jmenovala se Šinclová-ale rozvedli se a Maruška odešla někam do Čech.A já jsem ji už nikdy neviděla...A tak ráda bych ji zase našla!! Marie-moje bývalá spolužačka,se kterou jsem v kontaktu/bohudík/ i po škole/a to už je let!/-je to ta Maruška,která pořádá výstavy ručních prací ,na které i já něco vždycky půjčím.. Marie-moje paní učitelka Rozsypalová-bydlí v naší vesnici,už je to "stařenka s hůlčičkou a bílými vlasy".Když jsem ještě nosila noviny,tak už mě vždycky ráno vyhlížela...A já jsem ji měla ve škole nejradši,i když byla přísná a nebyla mojí třídní. Marie-paní profesorka Mužná,která mě učila na zemědělce ekonomiku...Už tenkrát stařičká paní profesorka,která měla ráda svoje povolání a ze které měli všichni studenti respekt...Nikdy nikomu zadarmo nic nedala,u ní jsme si známky museli zasloužit.Ale uměla i pochválit,a nikdy nikoho nepotopila.. MARIE-kamarádka,se kterou jsem se po mnoha letech potkala nedávno u zubaře...Jsme spolu od té doby v kontaktu.a já jsem strašně moc ráda,že jsme se zas potkaly...Maruška bojuje..Ale snaží se a bere život s humorem...Teď ji čekají asi 3 dny chemoterapie.A já bych ji tak přála,aby ta hrůza,co prožívá,byla jen zlý sen,ze kterého se probudí....Maruško-drž se!!! Jméno Marie je zítra v kalendáři.. Tak já všem Maruškám,které se na mě už dívají z nebíčka,zapálím velkou svíčku..A těm,co žijí,přeju k jejich svátku všecko nejlepší!!!a virtuálně posílám krásnou kytičku...