Děda Lojzík

Byl to nevlastní tatínek mojí švagrové IRIS/která se mi stala kamarádkou a je součástí našich motovýletů/.Poprvé jsem se s ním setkala,když Iris a Pavel slavili 50tiny a Lojzík 80tiny. Za těch 5 a půl roku se toho hodně událo,onemocněl,uřezali mu nohu,byl na vozíku.Byl ale plný optimismu-naposledy jsem s ním mluvila v srpnu,seděli jsme s nimi na večeři...Vyprávěl vtipy.byl plný elánu. Bohužel-byl...Asi před 14 dny ho odvezli do nemocnice,odkud už se nevrátil.Zemřel v pátek 5.10.2018.Nevěřila jsem tomu-odešel strašně rychle...I když nepatřil do mojí přímé rodiny,měla jsem ho ráda..Včera jsme se s ním rozloučili. Teď už ho nic nebolí..Ale pořád tomu nemůžu uvěřit.Přišla smrt..nečekaně a rychle..Jeho svíčka dohořela...

Automoto burza a blešák -letiště Drahotuše 6.10.2018

Poslední letošní. Bylo krásné počasí,opět tu bylo hodně prodávajících i nakupujících. Potkala jsem tu hodně známých,mimo jiné bývalého spolužáka,kterého jsem neviděla asi 18 let.. Do mé sbírky přibyly nějaké zvonečky: taky jsem si koupila malinký keramický džbáneček z Hrdějovické keramiky A malinkou poličku-ta mi padla do oka hned,když jsem ji uviděla a když jsem viděla,že je za 50,-kč,tak byla moje.. Pavel mě potěšil novou super podzimní bundou: Ale největší radost mi udělala koupě super dárečku pro segru k Vánocům...Jupíííí!Jsem si jistá,že ji dáreček ode mě udělá radost...Uvidíme.

NAKOUKLA JSEM...

V KOJETÍNĚ DO MÍSTNÍHO MUZEA.SICE UŽ JSEM TU BYLA NĚKOLIKRÁT,ALE TAK STRAŠNĚ SE MI TU LÍBÍ EXPOZICE O ŽIVOTĚ HANÁKŮ... POŘÁD JE TU CO K OBJEVOVÁNÍ.....A OBDIVOVÁNÍ...

STARÁ ŘEMESLA

TENTOKRÁT V KOJETÍNĚ

DVACET

TAK TOLIK JE PŘESNĚ DNES ROKŮ ADÉLCE.KDYŽ JSME SI JI PŘED LETY S BÝVALÝM MANŽELEM DOVEZLI,BYLA TO NÁDHERNÁ HNĚDOOKÁ HOLČIČKA,KTERÁ MĚLA POŘÁD HLAD.FALDÍKY NA NOHÁCH,VLNITÉ VLÁSKY...MĚLA PŮL ROKU.MĚLA NEMOCNÉ NOŽIČKY-NEVYVINUTÉ KOSTI... NEMOCI JSME ZVLÁDLI,NOHY JÍ DOKTOŘI DALI DOHROMADY/A ZA TO JIM PATŘÍ MŮJ VELKÝ DÍK!/VYROSTLA Z NÍ KRÁSNÁ MLADÁ ŠTÍHLÁ SLEČNA...STRAŠNĚ MOC TO DĚTSTVÍ UTEKLO...UŽ CHODÍ DO PRÁCE. A JÁ JÍ PŘEJU DO ŽIVOTA JEN VŠECKO NEJLEPŠÍ!!VŽDYCKY TU PRO NI I PRO TOMA BUDU,DOKUD BUDU NA TOMTO SVĚTĚ!JSOU TO MOJE DĚTI,I KDYŽ JSEM JE NENOSILA POD SRDÍČKEM...JSOU TO MOJI KOBLÍŽCI... ADÉLKO,TAK TI PŘIPÍJÍM NA TVOJE ZDRAVÍ!AŤ JSI VE SVÉM ŽIVOTĚ JEN ŠŤASTNÁ!

SETKÁNÍ PO LETECH

kDYŽ TO TAK POČÍTÁM,ASI PO 30 LETECH. ŠLY JSME PO PRÁCI SE ZUZKOU NA POŠTU,PAK JSEM MĚLA ČEKAT NA PAVLA ,A -PROTOŽE JSEM MĚLA ČAS A K TOMU HLAD-TAK JSME SE STAVILY V BUFETĚ.JÁ CHLEBÍČEK,ZUZKA PEPSICOLU..NESU SI TAK CHLEBÍČEK A CHYSTÁM SE SEDNOUT,PODÍVÁM SE A VIDÍM-ZNÁMÝ ÚSMĚV A HLUBOKÉ MODRÉ OČI..TEN POHLED ZNÁM,JEN TVÁŘ MÁ VRÁSKY A VLASY JSOU BÍLÉ.. PANE PROFESORE,JAK JÁ VÁS RÁDA VIDÍM!NAPOSLEDY JSME SE POTKALI ASI PŘED 30 LETY,KDYŽ JSEM DĚLALA V BUFETĚ...PAN PROFESOR MĚ NAPŘED NEPOZNAL-ALE VZPOMNĚL SI-A ŘEKL TO,CO JÁ VÍM-BYLA JSEM JAKO PROUTEK,TEĎ MÁM KILA NAVÍC... ZAVZPOMÍNALI JSME NA LÉTA NA NAŠÍ ZEMĚDĚLCE,DOVĚDĚLA JSEM SE,ŽE LETOS ZEMŘELY DALŠÍ DVĚ MOJE BÝVALÉ PANÍ PROFESORKY,TA DALŠÍ JE V DOMOVĚ DŮCHODCŮ/ZA TOU SE URČITĚ VYPRAVÍM-A TO CO NEJDŘÍV!!!/.PAN PROFESOR JEZDÍ DOUČOVAT DO PŘEROVA SVOJE VNUKY Z MATEMATIKY.. ROZEŠLI JSME SE PODÁNÍM RUKY A SLIBEM,ŽE SE ZA MNOU URČITĚ STAVÍ V PRÁCI...A JÁ SE BUDU TĚŠIT...STRAŠNĚ MOC.. ps:A JAK MĚ PO JEHO ODCHODU MRZELO,ŽE JSEM NEVYTÁHLA FOŤÁK,ABY MĚ ZUZKA S NÍM VYFOTILA.... PANE PROFESORE,DĚKUJI ZA KRÁTKÉ,ALE KRÁSNÉ SETKÁNÍ!!

VLČÍ MÁKY

VYŠÍVALA JSEM-2 STEJNÉ SADY.TU PRVNÍ HNED NA ZAČÁTKU PRÁZDNIN PRO ZNÁMOU A TU DRUHOU JSEM SI UDĚLALA PRO SEBE. UŽ SE MI PO VYŠÍVÁNÍ TROŠKU STÝSKALO....A VLČÍ MÁKY MILUJU!