SETKÁNÍ PO LETECH

kDYŽ TO TAK POČÍTÁM,ASI PO 30 LETECH. ŠLY JSME PO PRÁCI SE ZUZKOU NA POŠTU,PAK JSEM MĚLA ČEKAT NA PAVLA ,A -PROTOŽE JSEM MĚLA ČAS A K TOMU HLAD-TAK JSME SE STAVILY V BUFETĚ.JÁ CHLEBÍČEK,ZUZKA PEPSICOLU..NESU SI TAK CHLEBÍČEK A CHYSTÁM SE SEDNOUT,PODÍVÁM SE A VIDÍM-ZNÁMÝ ÚSMĚV A HLUBOKÉ MODRÉ OČI..TEN POHLED ZNÁM,JEN TVÁŘ MÁ VRÁSKY A VLASY JSOU BÍLÉ.. PANE PROFESORE,JAK JÁ VÁS RÁDA VIDÍM!NAPOSLEDY JSME SE POTKALI ASI PŘED 30 LETY,KDYŽ JSEM DĚLALA V BUFETĚ...PAN PROFESOR MĚ NAPŘED NEPOZNAL-ALE VZPOMNĚL SI-A ŘEKL TO,CO JÁ VÍM-BYLA JSEM JAKO PROUTEK,TEĎ MÁM KILA NAVÍC... ZAVZPOMÍNALI JSME NA LÉTA NA NAŠÍ ZEMĚDĚLCE,DOVĚDĚLA JSEM SE,ŽE LETOS ZEMŘELY DALŠÍ DVĚ MOJE BÝVALÉ PANÍ PROFESORKY,TA DALŠÍ JE V DOMOVĚ DŮCHODCŮ/ZA TOU SE URČITĚ VYPRAVÍM-A TO CO NEJDŘÍV!!!/.PAN PROFESOR JEZDÍ DOUČOVAT DO PŘEROVA SVOJE VNUKY Z MATEMATIKY.. ROZEŠLI JSME SE PODÁNÍM RUKY A SLIBEM,ŽE SE ZA MNOU URČITĚ STAVÍ V PRÁCI...A JÁ SE BUDU TĚŠIT...STRAŠNĚ MOC.. ps:A JAK MĚ PO JEHO ODCHODU MRZELO,ŽE JSEM NEVYTÁHLA FOŤÁK,ABY MĚ ZUZKA S NÍM VYFOTILA.... PANE PROFESORE,DĚKUJI ZA KRÁTKÉ,ALE KRÁSNÉ SETKÁNÍ!!