Krásná náhoda...

Když jsem byla v dětském věku a taky potom,když se mnou práskala puberta,jsem jezdila k tetě-sestře mojí matky .Bydlela se svým přítelem  na Konicku-ve Skřípově.Tady jsem zažívala svoje první lásky...Teta mě učila poznávat kytičky,brávala mě do statku,kde dělala zootechničku.Kolikrát jsem byla celá olízaná od telat,když jsme je krmili z  velké flašky s dudlem!!Tem pocit z drsného jazyku-tu vzpomínku budu mít pořád..Teta měla skalku-velkou a krásnou..Tady se to ve mě nabralo-moje láska ke skalničkám..I když se teta se strýcem na stáří přestěhovali do Dobrčic(kousek od nás),přesto nikdy na moje prázdniny ve Skřípově nezapomenu..A není den,kdy bych si na ně nevzpomněla(jako na všecky pro mě už zemřelé milované lidičky).Chybí mi..Oni dva,taky teta v Opavě a hlavně moje milovaná babička,která se mi opravdu věnovala strašně moc..A taky obě dvě sousedky..Odešli všichni strašně moc rychle,aniž bych jim řekla velké DĚKUJI..

Minulý týden jsem byla s Pavlem v Bílovci.No,a tady-u křižovatky-stojí cedule.Tu jsem musela vyfotit...Skřípov a Stará Ves.I když jiný Skřípov než  ten "můj" a Stará Ves taky jiná než ta "moje"..Dvě místa,která  budu nadosmrti nosit ve svém srdíčku...Ještě k nim patří Malá Morávka,Podlesí u Světlé Hory,OPAVA a poslední 3 roky i Kojetín a Stříbrnice..