Setkávání

Už se Vám taky někdy stalo,že jste někoho dlouho už neviděli a jen tak si řeknete-nevím,kde skončil/a/,co s ní/m/ je?Mi se to poslední dobou stává dost často..a najednou se s tím člověkem úplně náhodou potkáte na místě,kde byste to opravdu nečekali.. Asi před 14 dny jsem se po asi 24 letech potkala s Maruškou,která bydlela kdysi dávno u nás ve vesnici..Sedím si tak v čekárně u zubaře a přijde paní s francouzskou holí,brýle-podívám se-Maruško,jsi to ty?No,to si nedovedete představit to naše setkání...a už jsme se setkaly i potom na krásném výletě/viz další příspěvek/. U nás v obchodě-podívám se na kamery a říkám si-ten chlap je podobný ne jednoho mého spolužáka,taky jsem ho viděla naposledy před asi 15 lety....jdu na obchod a jen se tak zeptám-neznáme se ze zemědělky?No,jasně....Přemek..Zestárli jsme-napřed mě nepoznal,protože jsem měla při maturitě asi 40 kg a teď mám svých 80...Měli jsme málo času,ale slíbili jsme si pokec někdy příště-už se těším.Byl to jeden z mých nejlepších spolužáků,bývala s ním ve škole dobrá psina... A další moje setkání-s Evou ,po které jsem přebírala náš obchod..Tentokrát jsme se domluvily telefonem..super posezení v krásné hospůdce.Odpoledne uběhlo jak voda..Byla s námi i kolegyně Hana.A mi se vůbec nechtělo domů. A ještě jedno krásné setkání jsem měla tento týden-v Osevě-moje srdeční záležitost.....Leňulka,Jana,Jirka a spol....človíčci,kteří mají u mě v srdíčku dveře dokořán....