Jevíčko 19.5.2019

Pracovní neděle..Máme otevřeno do 10 hodin.V 11 mě vyzvedl Pavel-pojedeme OTESTOVAT novou motorku.Dali jsme si u něj oběd a ve 13 hod jsme vyrazili.Tentokrát jsme nejeli 4,ale bylo nás 6-kamarádi Jaruška s Oldou jeli taky.Náš dnešní cíl-rehabilitační ústav Jevíčko,kde je Jirka/náš švagr/ na rehabce po operaci kolene. Jeli jsme krásnou přírodou-prostě Drahanská vysočina a dál..lesy,rybníky,louky...domečky-samoty i polosamoty,hájenky...Projeli jsme městečkem Konice a mi už tekly zase slzy jak hrachy.Tady jsem-o kousek dál-ve Skřípově-trávila jedny z nejkrásnějších okamžiků svého dětství-u tety a strýce.Bohužel,už se na mě dívají z nebe..Bože,už je to asi 40 let-spaní ve stanech,čachtání v potoku,chytání čolků a žab,sbírání hub a lesních jahod... Když jsme dojeli do městečka Jevíčko,před námi se najednou objevilo krásné náměstíčko-jako z pohádky.Cedule ukazovala směr jízdy k ozdravovně.Ta je úplně mimo město,mezi lesy. Nechali jsme motorky před areálem a zbytek šli pěšky.Nádherné prostředí plné stromů a kytiček.Staré budovy obrostlé psím vínem,kavárnička i obchůdek/měli tu i zvoneček,pohledy a magnetky,takže moje sbírky se trošku rozrostly/,dokonce i vlastní kapli tu mají. Jirka tu měl už na návštěvě Věrku/manželku/ ,syna a 3 ze svých vnoučat.Chvilku se tu s námi ještě zdrželi.DAli jsme si zákusek,nealko a zmrzlinu.Jirka byl rád,že jsme dojeli. Cesta zpět-úplně jiným směrem-jeli jsme na Moravskou Třebovou,odtud na Mohelnici.Stavili jsme se na "Mohelničáku" v restauraci-dali jsme si bramboráčky se sýrem a oblohou,přelité pikantní zálivkou.Bylo to MŇAM!A pak už honem domů-cesta ucpaná,dost dlouho jsme jeli v koloně.Dokonce jsme trošku i zmokli.Dojeli jsme k Pavlovi,honem převléct a pak mě Pavel zavezl domů. Motorka otestována,jelo se na ní hooodně dobře...A já už se těším na nějaký další výlet...