Smutná pohádka......

Znáte to,že "se musíte vykecat",že z Vás musí jít ven něco,co Vás trápí?Tak já dnes mám "Slzavé údolí"-i když jsou Vánoce a měla bych se radovat...A důvod? Byla jedna paní/ročník 1913/,která neměla nikdy snadný život...S manželem vychovala 5 dcer,pracovala nejdřív u pásu u Bati ve Zlíně,pak celý život ve statku a v JZD-v rostl.výrobě.Dřela a dřela...Každá z dcer dostala pořádnou výbavu,každé pomáhali rodiče s vybudováním domků...Paní potom ovdověla,ale pracovala dál-v JZD skončila,když ji bylo přes 80 let..Hlídala vnuky i pravnuky,podporovala všecky finančně.I přesto udržovala svůj domeček-z důchodu dokázala našetřit nemalou hromádku.A každý z mladých /nebo teda většina/ za ní chodili s natáhlou rukou.Stařo-dej!A stařa dala-vždyť to jsou její děti... Když jsem byla na mateřské dovolené,hlídala mi děcka,když jsem potřebovala.Chodila k nám na kafé,já jsem ji ráno brala v obchodě nákup..Učila naše děcka písničky,básničky,chodila s námi na pole-chtěla,protože nechtěla být sama.Ve středu a v pátek už vyhlížela dceru,která k ní jezdila.. Jednou jsem tam ráno přišla-a stařa ležela nějak divně.Volám její dceři,že se mi nelíbí,že by měla jet do špitálu.No-dojeli až odpoledne...A bylo pozdě..mrtvička,ochrnutí,konec života na LDN a následně smrt.Byla jsem za ní několikrát..Nemohla mluvit,ale držela mě za ruku/spíš já ji/ a já jsem věděla,co ji mám vykládat-o děckách,o našich,o dění ve vsi..Když umřela,tak jsem to brala,jako by neumřela JEN sousedka,ale člen naší rodiny... Byla pozůstalost,dům se prodal,Sousedka tu odpočívá na místním hřbitově..NO,a dnes mi tam vyhrkly slzy-nepřejte si to vidět...stav hrobu-katastrofa.....Je to strašně smutné-nikdo nic.prostě nic..Na Dušičky jsme tam dali věneček,ten jsem vyhazovala..jinak nic.Kvítka od léta chcipnuté,zarostlé přes celý hrob...Můj tatínek říká-nevytrháme tu hrůzu?říkám-nemůžem,není to naše...Ale i já jsem měla 100 chutí to vyrvat a hrob upravit... Jak je to smutný...ASi peněz bylo málo,že nezůstalo mamince na upravení hrobu...A já furt na to myslím-celý den.I přes svoje starosti ,kterých není málo,si člověk řekne-proč?Obětavá máma 5 dětí....hlídací babička svých vnoučat a pravnoučat....Denně si na ni vzpomenu..na její průpovídky.. Stařo-co děláte?Viksuju botky.Jedete někam?to už si chystám do pekla.Do jakýho pekla?Už půjdu za stařékem-do nebe nechcu,tam není žádná prdel,pudu do pekla,tam budu tancovat s čertama....Naše děcka se tak smály!A řekne mi Tom-nevím,jestli ta stařa tancuje s těma čertama....A to je mu už 23 let a pořád si na to pamatuje.. AŤ je v nebi nebo v pekle,zasloužila by si pěkný upravený hrob..Za lásku,kterou rozdávala všem kolem sebe....Bolí mě to.....Zůstane navždy v mém srdíčku..Moje drahá sousedka-stařa,jak ji všichni říkali...