Vítám Vás na mém blogu,který píšu od roku 2014.Jsem rozvedená máma 2 dospělých dětí.Bydlíme společně ve svém obr domě v jedné vesničce na Hané.Miluju zvířata,kytičky,tvoření,vaření,cestování po naší zemičce a taky po Slovensku,kde mám spoustu přátel.Hlavně na motorce....Ale nejvíc miluju svoji rodinu ,svoje kamarády,svůj domov,svoji vesničku........Pojďte dál,prosím!jste vítáni!
neděle 17. září 2017
Odešel...
...do psího nebíčka.
Donesla jsem ho našim před 10 lety,těsně před dušičkami..AMOR-v pořadí už třetí(a asi poslední).Venkovský voříšek-teda -abych byla přesná-kříženec jezevčíka.Když jsem ho tenkrát nesla,musela jsem ho dát pod bundu-byl malinký a byla mu zima.
Ze začátku řádil,rozškubal všecko,na co přišel.počínaje útěrkami,ručníky,oblečením,okousal i koberec...Ale postupem času se z něj stal normální pokojový hodný pes.Trávil s našima všecek čas.Nechyběl při žádné činnosti v domě ani na zahradě nebo na dvoře.
Před 3 týdny onemocněl.A ačkoliv dostal i kapačky,tak jeho srdíčko nevydrželo..A tak včera v noci odešel do psího nebíčka-za Amorem prvním i druhým,taky za naším Bobáškem..Už spí v hrobečku na zahradě-tam,kde to miloval...Chybí nám..
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
To mi je ľúto, ale tak to chodí na tom svete. Myslím si, že po čase si zas zadovážiš nejakého, tak to bolo aj u nás, vraj nie, už žiadny Boro a predsa ho zas máme. Predsa to je len dobrý kamarát, nereptá, nesťažuje sa, občas aj poslúcha :-)
OdpovědětVymazatPá
To je tak smutné, když se vám ze života ztratí takový tvoreček. Vím, že i to musí být, ale těžko se s tím smiřuji, dodnes je mi moc smutno po mém kocourkovi.
OdpovědětVymazatJsou úžasní.. ať už psíci nebo kočičky... taky mi moc chybí náš kocourek ... ale nového už nechci kvůli silnici, která se stala velice rušnou.
OdpovědětVymazatZdenko, zdravím ☼. Jarka