Nostalgie...

Znáte to taky?Náhodou se dostanete do míst,které Vám připomenou dětství a krásné chvilky,které už se nevrátí... A to se dnes stalo mně.. LIPNÍK NAD BEČVOU. Kolik chvil jsem tu strávila,když můj tatínek tady pracoval na ředitelství Vojenských lesů a statků.Jezdila jsem tu na 1.máje,o prázdninách jsem seděla v kanceláři nebo ve skladě a malovala si obrázky.Ráda jsem psala na psacím stroji.Milovala jsem Blaženku/o té jsem už psala i na svém blogu/,která si mě brala i na prázdniny. A život šel dál,já na střední školu a potom do práce,tatínek do důchodu. Dnes jsem se ocitla v Lipníku-napřed na jednom posezení,potom setkání s kamarádkou a jejím manželem.Návštěva v místní KOnírně/známé i díky propagaci v TV-je nádherně opravená a na střeše je střešní zahrada/,podívali jsme se na výstavu starých velocipédů a kol.Prošla jsem zámecký park,stála pod okny budovy,kde je teď městský úřad a vzpomínala na ten zvuk klávesnice psacího stroje.Které to okno to asi bylo?Už si to nepamatuju.Celý objekt je krásně opravený..A slzičky mi tekly....a nešlo to zadržet.. Následně jsem s nimi odjela do Bystřice pod Hostýnem-tady jsme se podívali do obchůdku s ručně vyrobenými věcičkami a uvelebili se v "tonetovkách" v útulné kavárničce.Probrali jsme život,dali si zákusek a punč-já hruškový...A bylo tu tak nádherně,že se mi ani nechtělo domů.