Já vím,že samochvála smrdí....a nemám ji vůbec ráda..Ale dnes mi kámoška řekla-sklízíš konečně svoje ovoce!Myslela tím-samozřejmě-moje 2 skvělé děti...Oba dva jsou puberťáci,Tomovi bude v říjnu 18 a Adélce taktéž v říjnu 16...Nenosila jsem je pod srdíčkem,ale-když jsem je poprvé uviděla,nebylo dál o čem přemýšlet...Na to nikdy nezapomenu,jak Tomášek natáhl ručky a chtěl se pochovat.tenkrát jsem svému dnes už bývalému manželovi řekla-tak ten je náš!a za 14 dní už měl dort se svojí 1.svíčkou u nás..prošel si hodně nemocemi,měl problémy hlavně s dýcháním-několikrát jsem s ním ležela v nemocnici,když musel být pod přístroji..
a když jsem se náhodou potom za rok a půl dověděla,že existuje jeho sestřička,tak jsem prostě neváhala ani minutu a řekla jsem si,že o ni budu bojovat jak lvice.A podařilo se..I Adélka měla zdravotní problémy-a ne malé,je po několika operacích ..prostě neměla pořádně vyvinutou nožičku.Naštěstí už je to v pořádku(dle možností).
Prožila jsem s nimi hodně bezesných nocí,kdy jsem seděla u jejich postýlek a říkala si-jen ať se mi uzdraví....a tekly mi krokodýlí slzy..a věděla jsem,že mi je poslalo samé nebe...a že se o ně musím postarat..
A teď jsem ta nejšťastnější máma-zdravotní problémy obou jsou snad zažehnány a oba mi dělají radost...Samozřejmě-mají svoje vrtochy-oba jsou hyperaktivní-někdy až moc..ale doma pomáhají,ve škole jim to taky jde...Tom se učí opravářem zem.strojů-odmala si nic jiného nepřál než se věnovat traktorům..Adélka nastoupila na obor cukrářka na Svatém Kopečku u Olomouce.je to speciální škola..nejdřív byla šťastná,že se tam dostala,potom zase nadávala,že od své kámošky neodejde a nakonec je ráda,že tam je...je na internátě-pro nás doma je to zas něco nového...
Moje děti mi dělají radost,miluju je nadevšecko na světě...a nikdy nebudu litovat,že jsem jejich adoptivní máma...oni snad vědí,jak moc jsem je potřebovala k životu..budu tu pořád pro ně..
Žádné komentáře:
Okomentovat